Hradec Králové - Zlatá města - to nejlepší z českých měst

Budeme pravidelně zveřejňovat data o napadení hospodářských zvířat vlkem

Vlky lákají především nedostatečně zabezpečená stáda ovcí a koz. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní bude zveřejňovat každý měsíc souhrnné údaje o napadení hospodářských zvířat vlkem. Vychází přitom z protokolů škodních událostí, které má v daném čase k dispozici. Z protokolů vyplývá, že počet útoků souvisí s řadou faktorů – patří mezi ně například to, zda je ohradník elektrický, nebo zda je přítomen pastevecký pes. Za září 2020 eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR celkem 36 škod, za říjen 24 škodních událostí, nejvíce v Královéhradeckém kraji. Souhrnné informace k těmto škodám uveřejňuje zde [1]. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80-95 % vlčích útoků. Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %. Oplocení chovaných ovcí je v místech, kde vlk žije, ve většině případů kvalitnější, než tomu bylo dříve. Přesto se najdou chovatelé, kteří mají stáda zabezpečena nedostatečně. Může se pak stát, že se vlci na ovce tzv. naučí a budou je preferovat oproti volně žijící kořisti. „Spolupracujeme s chovatelskými svazy, připravili jsme standardy pro zabezpečení stád, pomáháme s administrací dotací, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Nyní hledáme cestu, jak z národních zdrojů pokrýt vícenáklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, práce pasteveckých i ovčáckých psů. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. To se bohužel ne vždy daří. Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Ta tvoří 98 % vlčího jídelníčku. Úkolem státu je vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR připravila Program péče o vlka, který mimo jiné popisuje opatření, která pomohou minimalizovat konflikt mezi ochranou vlka a socioekonomickými zájmy obyvatel. Program péče byl Ministerstvem životního prostředí schválen v březnu 2020 [2].